2014

Petr Váša
/ Večer fyzického básnictví

neděle 22. 6. 2014 v 18,00 hodin

Základní myšlenkou fyzického básnictví je vytváření komplexního jazyka, osobního a univerzálního zároveň, originálně propojeného s tradicí. Na počátku to vypadalo jako hlasově-pohybová „animace“ textů v češtině, pak jako akční poezie vytvářená z trosek češtiny, latiny, světových jazyků a umělé řeči, pak jako „ozvučená pantomima“ s náznaky slov a bezprostřední reagování na zvuky a situaci v terénu („řeč světa“), v poslední době jako směs toho všeho, přeložená do translatinského mýtu o Dvojčeti Z Písně (Tom Van Song), ztělesnění alter-nativity. Hlavními inspiracemi fyzického básnictví jsou kromě každodenního života také dějiny různých uměleckých oborů, religionistika, psychologie a biologie. Jeho úplným prvopočátkem byly příležitostné žertovné recitace básně Lokomotivám se motají kola, hlasové a pohybové parodie na ruský futurismus, kterými Petr Váša bavil své publikum od roku 1985.

Pavel Korbička, Lucie Vítková
/ Akustický obraz 45

pátek 13. 6. 2014 v 18,00 hodin

Projekt vizualizace hudby prostřednictvím gumových strun v látkové bužírce, namočených v razítkové barvě, realizovaný společně s hudební skladatelkou a improvizátorkou Lucií Vítkovou.

Výsledné vizuální stopy vzniklé při hudební performance, někde dotekem strun s obrazovou plochou nebo zdí, jinde dostříknutím barvy, působí mnohdy až náhodně expresivní, ve skutečnosti jsou však výsledkem jiných konstruktivních pravidel, než výtvarných.

Zvuk je nedílnou součástí vizuálního obrazu.

Pavel Korbička

Improvizace je pro mne způsob, jak hudbu v sobě najít a zprostředkovat ji. Spojení hudební improvizace a výtvarného umění je novou inspirací, poznáním a obohacením. K vyjádření používám akordeon, hlas, někdy i pohyb a nově foukací harmoniku. Improvizaci se věnuji nejen sólově, ale spolupracovala jsem i s dalšími hudebníky jako jsou: Bozzini Quartet, Daan Vandewalle, Robin Hayward, Etelka Nyilasi, George Cremaschi, Thomas Buckner, Christian Wolff, Ellliott Sharp, Rod Paton, duo Palagrachio (Ivan Palacký, Peter Graham)…
Lucie Vítková

Marek Pražák / Probuzení zvuku

pátek 30. 5. 2014 v 18,00 hodin

V této zvukové a scénické syntéze, pohybující se na hranici uměleckých žánrů se představí:

Marek Pražák - multinástroj
Silvie Kudelová - diva
Petr Macura - kytara, kamera
Pavel Macura - kytara
Jan Šnéberger - baskytara

Marek Pražák

Marek Pražák je umělec universálního typu. Zabývá se volnou a užitou tvorbou. Jako vyjadřovací prostředky používá vizuální média, zvuk, slovo, text a hmotné materiály. Takový tvůrce se dnes označuje jako multimediální.“ Tak charakterizuje Marek Pražák sám sebe, jako „universalistu“. Jeho svébytné individualistické tvorbě je vlastní jistá performativita, která je mu nejpřirozenějším výrazem hudebně-poetických improvizací i prostředkem pohybu mezi žánry a médii. Toto těkání uzemňuje fatální vztah Marka Pražáka k jeho rodnému městu, Ostravě, jeho velké inspirací i tématu tvorby.

Veškerá umělecká i profesní, designérská, činnost Marka Pražáka by se dala, v neoddělitelném spojení s jeho životem, označit jako jeden velký environment. Název „ostravská syntéza“, kterým zaštiťuje své projekty z poslední doby, to dobře vystihuje. V malbě a sochařských realizacích kombinuje expresivní výraz s přesnou prací s linií a tvarem, mixuje média, pracuje s prostorem, časem. Všeobjímající niterná percepce prostupuje i jeho hudební tvorbu. Zkoumá akustiku a rezonanci vlastního těla i okolního prostředí. Reálné zvuky míchá s hlasem a textem, experimentuje se zpěvem a hrou na různé nástroje, míchá prvky fyzického divadla se stepařskou rytmikou.

Marek Pražák byl členem několika hudebních skupin. Na VŠUP ve Zlíně to byl legendární Svoz řepy – "Všichni byli totální diletanti v oblasti hudby, takže to byla energetická ventilace skrz rockové i vyrobené nástroje, někdy byla opravdu velmi hlasitá. Používaly se filmové projekce, tance, hrálo se obvykle po tmě“. V Ostravě pak s Norskou Trojkou zhudebňoval své básnické texty i poezii např. Vladimíra Holana, ostravských autorů Petra Hrušky, Jaroslava Žily, Jana Balabána či eskymáckou a indiánskou lidovou. V 90. letech dále vystupoval s Elvis Presley Epileptic Band and Elvis Sisters „jazz bandem sirupovitého střihu“, šansonovým bigbítem Barovka, s Pavlem Macurou v Duu Kotar. O hudební čísla se staral v kabaretu Jiřího Surůvky Návrat mistrů zábavy.

V roce 2012 začal Marek Pražák pořádat občasné bytové výstavy. Spolu s aktivitami Ivana Motýla v nově vzniklé galerii Rubrum, navazující na dění v Červeném kostele v Hlučíně, se tu dál tuží vztahy mezi protagonisty ostravské umělecké scény, a tak i dílčím způsobem naplňuje Pražákova vize „ostravské syntézy“ o „spojení umělců a kultivovaných tvorů v jednotnou rezonanci, způsobené díky spojení umění, hudby, obrazu a slova.